Mezinárodní výzkum dospělých

SIALS

Druhý mezinárodní výzkum funkční gramotnosti dospělých

(Second International Adult Literacy Survey)


Projekt SIALS
Funkční gramotnost
Hodnocení
Výsledky

Výzkumnou zprávu z šetření SIALS 1998 naleznete zde.

 

Projekt SIALS probíhal od ledna 1997 do prosince 1998 a byl zaměřen na zjišťování funkční gramotnosti dospělé populace. A dále jak si z tohoto hlediska Česká republika vede v mezinárodním srovnání. Za funkční gramotnost je považována schopnost člověka aktivně participovat na světě informací. Projekt SIALS navázal na první velký srovnávací výzkum funkční gramotnosti provedený v letech 1994 – 1996 v osmi zemích (Francie, Nizozemí, Kanada, Německo, Polsko, Švédsko, Švýcarsko a USA). Projekt byl podporován významnými světovými organizacemi(OECD, UNESCO, EUROSTAT) a odborně veden Statistics Canada a ETS Princeton. Hlavním koordinátorem pro ČR byl prof. Petr Matějů.

Funkční gramotnost

SIALS zkoumal jednotlivé prvky funkční gramotnosti, tj. 3 dimenze:

  1. literární
  2. dokumentová
  3. kvantitativní - numerická

Literární gramotnost

Schopnost nalézt a porozumět informacím z textů, které nejsou určeny jako primární informační zdroje (texty v novinách – úvodníky, komentáře, eseje, texty v časopisech, publikacích apod.). Umět si vybrat z textu podstatné, porozumět těmto informacím a umět s nimi správným způsobem nakládat. Tento požadavek je o to složitější, že mnoho autorů různých textů se nevyjadřuje dostatečně přesně a srozumitelně. Literární gramotnost je tedy rovněž schopnost umět vytvářet srozumitelné texty a další informační zdroje.

Dokumentová gramotnost

Schopnost nalézt a porozumět informacím obsaženým v konkrétním dokumentu (jízdní řád, návod k obsluze, příbalový leták, žádost o vydání dokladu…)a schopnost na tyto informace adekvátně reagovat (pochopit dopravní spojení, postupovat podle návodu, správně určit dávkování a vzít v úvahu kontraindikace, doplnit chybějící údaje, vyplnit formulář ap…). Vzhledem k rychlému rozvoji nových technologií a častější inovaci výrobků je stále více nutné "umět si s novým výrobkem poradit sám" a umět využít všechny jeho funkce pouze na základě informací obsažených v manuálech či nápovědách.

Numerická gramotnost

Schopnost pracovat s číselnými údaji, schopnost aplikovat ve správném pořadí matematické operace a schopnost tyto údaje a výsledky provedených operací správně interpretovat. Fatální následky nedostatku numerické gramotnosti můžeme pocítit například po konzumaci léků či potravin s prošlou záruční lhůtou.

V ČR měl výzkum SIALS ověřit, zda:

  • funkční gramotnost lze chápat jako kontinuum, kde lze umísťovat jedince podle schopnosti orientovat se v informacích a nakládat s nimi
  • lidé bez (nebo s nízkou) funkční gram. jsou rizikoví

Hodnocení

Úroveň Schopnosti
1 Jedinec, který dosáhl této úrovně, dokáže nanejvýš v přehledném a krátkém textu nalézt přesně určenou informaci, provést jednoduchý a přesně zadaný početní úkon (zpravidla sčítání a odčítání).
2 Jedinec s touto úrovní gramotnosti dokáže na základě jednoduchého porovnání, zpravidla podle jednoho kritéria, v jednoduchém a velmi přehledně strukturovaném textu či dokumentu nalézt požadovanou informaci. Pro jednoduché numerické operace dokáže v textu či dokumentu vyhledat potřebné hodnoty. Dokáže nalézt jednoduchý rozpor či naprosto zřetelný protiklad v informacích.
3 Dosažení tohoto stupně znamená, že jedinec dokáže dospět k požadované informaci na základě vyhodnocení platnosti určitých podmínek či na základě propojení více informací umístěných v různých částech textu či dokumentu. Dokáže oddělit podstatné od nepodstatných informací a dokáže rozpoznat zavádějící informace. Umí provést i složitější aritmetické operace s údaji, které je třeba vyhledat, případně zvolit z většího množství ty, které odpovídají zadané úloze. Teprve na této úrovni začíná schopnost aktivní práce s informacemi.
4/5 Ten, kdo dosáhl této úrovně, dokáže ve složitě strukturovaném dokumentu na základě vyhodnocení řady podmínek rozpoznat správnou informaci obecnějšího charakteru. Dokáže oddělit podstatné od nepodstatných informací a podstatné informace dokáže zobecnit. Dokáže zvolit potřebné aritmetické operace, pro které je třeba příslušné hodnoty vyhledat. Člověk, který dosáhl této úrovně si skutečně osvojil aktivní přístup k práci s informacemi.

Výsledky

Bylo prokázáno, že neexistuje jednoduchá souvislost mezi funkční gramotností a dosaženým stupněm formálního vzdělání. To znamená, že jednotlivým složkám funkční gramotnosti je třeba věnovat pozornost v celém průběhu vzdělávání.

Ve srovnání se světem jsme dopadli nejhůře v literární gramotnosti (okolo 80 % průměru v ostatních zemích), zatímco u dokumentové a numerické gramotnosti jsme nad 90 % mezinárodního průměru. Naše celkové umístění zhoršuje zejména literární gramotnost. Náš největší handicap spočívá v aktivním přístupu k informacím, tj. ve schopnosti informace vyhledávat, třídit, zobecňovat a kombinovat spíše než poskytnutou informaci použít.

Výzkum upozornil i na jeden velmi nepříjemný fakt: Čím vyššího vzdělání respondenti dosáhli, tím hůře si ve srovnání se světem vedli. Na úrovni středoškolsky vzdělané populace dosahujeme v mezinárodním měřítku lepších výsledků, než když srovnáváme jedince s dokončeným vysokoškolským vzděláním.

Výsledky z projektu SIALS za Českou republiku porovnané s výsledky zemí z první vlny projektu – IALS ukazují, že v literární gramotnosti jsme se umístili na spodních příčkách mezinárodního žebříčku, v dokumentové gramotnosti reprezentuje naše země lepší průměr a v numerické gramotnosti jsme na špičce mezinárodního srovnání. Je také důležité, že v žádné jiné zemi participující na projektu nebyly mezi výsledky jednotlivých složek gramotnosti tak výrazné rozdíly jako u nás. Do první (nejnižší) kategorie celkové funkční gramotnosti se u nás zařadila jen desetina (10 %) dospělé populace, zatímco ve vyspělých zemích 19 %. V této kategorii jsme se tak zařadili po bok Německa, Nizozemí a Švédska (velmi špatně dopadlo Polsko, kde se do této kategorie zařadilo 42 %).

Do nejvyšší kategorie (4. a 5.) se u nás dostalo 16 %, což představuje průměr srovnávaných zemí. Nad námi se umístilo Švédsko (30 %), USA (20 %), Nizozemí, Německo, Velká Británie a Belgie (kolem 18 %).

Pokud jde o umístění v kategoriích jednotlivých složek gramotnosti, pak v literární gramotnosti se v nejvyšších kategoriích umístilo 6 %, což je hluboko pod Švédskem (26 %), USA (21 %), Kanadou (18 %), Německem, Nizozemím, Velkou Británií a Belgií (kolem 14 %). V nejnižší kategorii je naproti tomu u nás menší část populace než v řadě vyspělých zemí – u nás 13 %, v USA a v Kanadě 20 %, VB 21 %.

V dokumentové gramotnosti je u nás 18 % v nejvyšší skupině, což odpovídá průměru vyspělých zemí. V nejnižší kategorii je u nás 12 %, zatímco v Kanadě, USA a VB až 20 %. Nižší podíl dokumentově negramotných je jen v Německu (8 %).

V numerické gramotnosti se u nás zařadilo do nejvyšší skupiny 30 %, což je o něco méně než ve Švédsku (32 %), ale mnohem více než v ostatních vyspělých zemích – Kanada 19 %, USA 22 %, Německo 23 %, Nizozemí a VB 18 %. Spolu s Německem zároveň reprezentujeme země s nejnižším podílem numericky negramotných – u nás 8 %, v Německu 6 %, v ostatních vyspělých zemích okolo 20 %. Výsledky tedy naznačují, že naším největším handicapem ve srovnání se světem je nedostatečný aktivní přístup k informacím obsaženým v psaném textu.

Polovina lidí, kteří dosáhli nejnižší (1.) úrovně funkční gramotnosti, si myslí, že jejich schopnost pracovat s česky psaným textem je vynikající, a zbývající polovina tuto schopnost hodnotí jako dobrou.

(Matějů, P. Funkční gramotnost dospělých. Praha : Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 1998.)


Investice do rozvoje vzdelávání

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky